Také se bojíte začít šít?

Tento článek je určen především začínajícím švadlenkám, které se obávají pustit se do něčeho naostro. Popravdě, nedivím se jim. Všude v šicích skupinách na nás koukají pro oko krásné a dokonalé výrobky a člověk si říká – zvládnu to? Nevyhodím peníze za látky? Bude se to dát nosit?

Za následujíc fotky jsem se ještě do nedávna styděla, ale protože v okolí je mnoho žen, které by rády začaly šít, ale bojí se poprvé do látky střihnout, rozhodla jsem se s Vámi podělit.

Sama jsem měla doma stroj od roku 2011, kdy jsme si koupili byt, ale použila ho dvakrát jen mamka na zkrácení kalhot. Sama jsem ho tam měla spíš kvůli „co kdybych náhodou chtěla zkrátit nějaký závěs“. Stroj si spokojeně stál ve skříni až do února 2017. Tou dobou do mě Léňa už pár měsíců hučela ať to taky zkusím a sama začínala šít různé věci. Dnes už neumím říct, jestli jsem si řekla, že to teda také zkusím, nebo jsem podlehla jejímu nenápadnému nátlaku.

Nakonec jsem poslala manžela do metráže, ať přinese nějakou látku a zkusila ušít pár pytlíků. Nebyl to žádný zázrak, ale fungují dodnes – na dřevěné skládačky nebo na prádlo na cesty. Na lícu je vidět cikcak, úplně jiné barvy nití... No, prostě začátky. Po pár pytlících jsem se odhodlala k dalšímu počinu - turkáčky pro ty moje broučky. Střih jsme neměla, tak jsme vzala turkáčky koupené a pečlivě si je obkreslila. V zadní části jsem si zvýšila sed no a hurá na šití.

Výsledek je zde:

Na první pohled fajn kaťata, že? Ale když půjdu do detailu – na větších jsem se opravdu piplala s pečlivým obkreslením. Na menší ch už jsem to moc neprožívala, a když se na ně kouknete, je to opravdu znát. Takže bod č. 1 – použijte střih, všude jich je zadarmo spousta.

A tady jsou vnitřní švy – není to nic vzhledného, pěkného, ale víte co? Kalhoty fungují ještě teď. Ty menší už jsou vyřazené z provozu, protože už z nich syn vyrostl, ale nosí teď ty větší. Vydžely nošení satrším synem a poslouží i jemu. Navzdory této katastrofě uvnitř kalhot :-) 

A přestože jsem velmi bojovala s přišitím prvního nápletu a dopadl všelijak, syn toto nevidí. Když je  dostal, říkal nadšeně tetě ve školce „Tetoooo, maminka mi ušila hasiče“ a bylo mu úplně fuk, že náplet nesedí na milimetr s látkou, ani to, že jednou je přišitý 1,5cm od kraje a jinde 0,5 cm od kraje. Víte, kdo o tom ví? Já. A teď teda i vy. 

Nebudu vám namlouvat, že napoprvé vše dokonale vyjde. Nějaké chybky napoprvé udělá asi naprostá většina z nás, ale i s těmi chybami budete své výrobky moct používat, mít z nich radost! Ale hlavně se učit z toho, co Vám nešlo, protože už podruhé to bude lepší a potřetí ještě lepší. Učit se z vlastních chyb je to, co Vás posune! A z každého pokroku budete mít radost. Nenechte se prvními pokusy odradit!

Časem, až stroj dostanete lépe do ruky a budou vás nedokonalosti štvát, můžete to přešít. Ale co si budeme povídat, stejně to asi neuděláte, protože budete šít něco jiného, ale ta možnost tu vždycky je.

Po turkáčích jsem šila tři pyžámka. Toto je náplet toho třetího – už to nelítá o centimetry, vše je mnohem symetričtější. Je to asi 100x prané, proto omluvte kroucení nápletu, ale věřte, jde to a jde to rychleji než myslíte! Tak na co ještě čekáte? :-) sedněte ke stroji aprostě to zkuste ;-)

Vaše Jana z party Syslíto